V zajatí svätého kríža

[cassandra]

Zo na její otázku ohledně jejího stavu jen přikývla. Netvářila se ale moc přesvědčivě. Cass si tak v duchu poznamenala, že si to bude muset ověřit. To ale až se dostanou z tohohle místa. 
Huginn je vysadil uprostřed rušné ulice. Tolik k nenápadnosti. Také je mohl vyložit o kousek dál právě u řeky. Ryby by alespoň nedali na internet, že se jim před očima vznášely dvě ženy. Cass na Huginnova slova přikývla a poté i se Zo rychle zmizela z té ulice do nějaké postranní uličky za restaurací. Zo se jí mezitím ptala, co se to děje. Cass ale i s tímhle chtěla počkat, než budou na relativně bezpečném místě. A tou byla zrovna tahle ulička.
I ona se stejně jako Zo posadila na schod a stejně tak si pořádně vydechla. Podívala se na svou sestru, která se pustila do mluvení. Prohlížela si jí, jestli neuvidí známky nějakého zranění. I přes to, že tam asi nebylo zrovna moc světla. 
Poté sklopila pohled. "Měla jsem tě poslechnout a vůbec tam nejezdit. Je to moje vina." povzdychla si Cass. 
Vzala Zo za ruce a podívala se jí do očí. "To, co ti teď řeknu bude znít asi šíleně. I když potom, co nás snesl na zem obří mluvící havran asi ne tolik...." začala Cass a zhluboka se nadechla. "O tom, že jsou duchové skuteční už víš...jenže to není to jediné, co je skutečné. Pamatuješ si na příběhy, které nám povídal táta, když jsme byly menší? O bozích a mýtických bytostech?...I to je skutečné. A nejenom z tátových příběhů. Huginn, ten havran, co nám pomohl je ze severských bájí...jako třeba Thor." pověděla své sestře a na chvilku se odmlčela, aby to mohla Zo pomalu vstřebávat. "V téhle situaci jsme proto, protože si mě na té "párty" vybral Hádes jako...takového svého zástupce. Salma a Lamont, kteří tam byli s námi jsou na tom podobně. A ti, co nás unesli, slouží tomu s velkým B..." Cass ukázala prstem na nebe. "...Podle nich jsme démoni, které je potřeba sprovodit ze světa. Při tom jsou to oni, kdo unášejí a mučí..." dokončila to Cass a zase dala Zo chvíli na to to zpracovat.
"Teď potřebuju ale vědět jednu věc...Co si pamatuješ z před tím, než jsi se probudila a uviděla mě? Nezdálo se ti něco nebo tak něco?" zeptala se jí pak. Narážela tím na dobu, kdy byla mimo a mluvila řecky.

Chlápek s kopím očekával hodně, ale to, že se Lamont sám zraní a využije toho, aby si protivníka přitáhl k sobě, fakt nečekal, takže to dopadlo přesně tak, jak mladý avatar zamýšlel. Neomráčil svého soupeře úplně, ale nějakou dobu se z té pecky bude vzpamatovávat, takže měl Lamont čas soustředit se na jiné věci. You know, třeba útěk, což by v danou situaci bylo to nejrozumnější řešení, ale mladíkovi muselo dojít, že jeho avataří kolegyně teď viděla červeně a všechen rozum šel stranou.
V očích starého templáře byl vidět vztek. "Vidím, že když se to hodí vám, tak špinění rukou krví najednou není problém." Povzdychl si. "Zase tak odlišní zřejmě nejsme." To už se na Nicholase hnala Salma, která se rozhodla zaútočit trochu nečekaně a vyběhla na templáře po stěně.
Už to vypadalo, že se Salmě podaří zakousnout se, když v tom jí Nicholas najednou chytil za obličej a práskl s ní do země tak silně, že se propadla o jedno celé podlaží níž. Lamont si všiml toho, že Nicholasovu pravou paži obklopovala zlatá záře.
"Rozhodl jsem se, že odtud nakonec živí neodejdete." Oznámil blonďákovi a sebejistou chůzí mu vykročil naproti.

Cass >

Žádné vážné známky zranění Cassandra neviděla, což znamenalo, že krev, která pokrývala velkou část jejího těla, nepatřila jí. "Ale ššš, chtěly jsme se jen bavit." Šťouchla ramenem do sestry.
Když jí pak Cass začala vysvětlovat, co se vlastně děje, Zo pozorně poslouchala a snažila se zpracovat každou novou informaci. V obličeji se jí chvílemi střídal ustaraný a zmatený výraz, ale z očí se jí dalo vyčíst, že své sestře věří. "A co to pro tebe znamená? Že si tě vybral Hádes?" zeptala se. "Musíš mu teď jako sloužit? Slyší mě?" Vychrlila hned další otázky.
Ohledně křesťanů se nijak nevyjadřovala, ale církev byla zlá, to věděli všichni a kdo to popíral, byl zaslepený blázen.
Nad poslední otázkou Cassandry se na chvíli zastavila a musela přemýšlet. Bylo to zvláštní, protože si pamatovala, že do její cely vstupoval nějaký starý chlap, který jí z ruky uřezal kus masa, ale když se podívala na místo, kde mělo zranění být, nic tam neměla. Zdálo se jí to nebo co? Pak asi musela přijít o vědomí, protože si nic dalšího nepamatovala. Když se pak probrala, byla v náruči své sestry. "Ne, myslím...Myslím, že ne, Cass. Nic se mi nezdálo. Pamatuju si únos, a pak.. Všechno je to celé nějaké rozmazané." Byla to lež, ale nechtěla svou sestru zatěžovat něčím, čemu sama nerozuměla a dokud nebude vědět, co se vlastně stalo, nemá smysl o tom vůbec mluvit.
"Co teď budeme dělat?" Zeptala se konečně na otázku, která Cassandru musela trápit. Tihle lidé jim půjdou po krku, takže domů se vrátit nemohly.

[lamont]

Nicholas. Nicholas. Nicholas. Lamontova mysl byla zaplavena nespočtem měnících se pocitů, ale nejsilnější ze všech byl pocit viny. Viděl, jak tam Nicholas stojí, a mohl cítit jeho soudné oči. Koutkem oka to všechno zahlédl i Lamont. Pod jeho nohama byly mrtvoly. Vyhaslá lidská těla a on teď po nich šlapal jako po hlíně, kusu prachu. ""Když se nám to hodí?! To vy jste nás sem dovedli! chtěl na něj v zoufalosti řvát, ale jakoby se dusil vlastním jazykem, nedovedl vydat ani hlásku. Hrudník se mu propadal do sebe a mohl cítit jednotlivá žebra jak se mu vpichují do měkkých svalů a orgánů. "Odlišní bychom byli, pokud by jsme se nikdy nepotkali..." vydal ze sebe nakonec a bylo v jeho výrazu vidět, že z viny se stal vztek. Vzpomněl si totiž na Cassinu sestru, jež byla celá od krve. Jak do toho zapadala ona? Dostala božské schopnosti taky? Ne, rozhodně by to poznali. Ona byla normální, ale i tak ji museli udělat něco strašného. A tito lidé? Spadali pod jednu střechu.
Náhlý Salin útok a rána, která prorazila podlahu, vyvedla z míry Lamonta natolik, že si konečně uvědomil, před kým to stojí. Nemá šanci. Ne teď. A proto se mu hnalo hlavou jediné. Uteč. Utíkej, dokud ti budou síly stačit. Hlas jeho podvědomí byl jasnější než světlo z Nicholasovi pěsti. "Promiň..." nezmohl v této situaci nic, a i kdyby chtěl pomoct Sal, nepomohl by ničemu. Dobrou zprávou bylo, že byla v druhém patře a Nicholas ji nešel dodělat. Jestli to tedy přežila. Ale jestliže se neobjeví další stejně naboostěný templář, mohla by mít šanci na útěk. Ale Lamont už nepřemýšlel nad ostatníma. Znova se ho chopil jeho pud sebezáchovy, stejně jako v tom sněhu. Proto pustil své kopí a bral roha po schodech, které už byly vyčištěny od ozbrojenců.

[salma]

Už toho kreténa skoro mala, chýbalo jej len pár centimetrov, ba i jedna stotina, ale Nicholasova svižná reakcia prišla ako náhly, nečakaný úder blesku. Aj napriek svojej novoobjavenej sile nebola Sal dosť rýchla a tento pokus o útok zlyhal spektakulárne. Starý templár ju schmatol za tvár a potom ju brutálne šmaril do zeme, pričom jeho ruka žiarila akousi "svätou" energiou, ktorá musela pochádzať rovno od Elohima. Sal sa však nezastavila na podlahe, tak ako čakala, to teda nie. Svojím telom preborila poschodie a prepadla sa kamsi o poschodie nižšie. Keďže jej vlastná chrbtica sa stala nábojom v ruke templára, podobne ako vystrelený náboj to aj pocítila. Sal drsne dopadla na zem a sprvu sa nedokázala nadýchnuť, pľúca sa rozhodli celkom vypovedať službu a Sal v panike tápala po aspoň troške vzduchu. To si ešte mala uvedomiť bolesť, ktorá ju donútila zostať na zemi, ležať tam ako mrzák a zvíjať sa v utrpení. Cítila sa ako by ju prerazilo auto v plnej rýchlosti, jej svaly a kosti kričali na poplach a Sal začala neľudsky revať a kričať, v očiach slzy, v mysli len chaos a zmätok. No v jednom mala šťastie. Táto bolesť ju rozhodne prebudila. Beštia čiastočne ustúpila a Salma sa ako tak vrátila k svojím zmyslom. Ale keď sa pokúsila postaviť, nedokázala to. Nohy sa jej podlomili a znova sa vytiahla na zničenú podlahu, kde sa znova začala bolestne obracať. Nevedela kde je Lamont, kde je Nicholas, ale to ju teraz naozaj nezaujímalo. Najprv sa musela vydolovať z tohto robustného šoku.

Huginn dúfal, že neprichádza neskoro. Z budovy začul hlasitý, dunivý hrmot, akoby niekto rozbíjal steny samotné. Svojím všezrakom prezrel poschodie, na ktorom zanechal dvoch avatarov, a zahliadol zdroj veľkej sily, výrazne väčšej než pri templárskych pešiakoch. Usúdil, že sa jedná o kapitána jednotky, nebodaj jedného z veliteľov. Proti nemu nemohli obstáť, nie teraz, nie v tejto situácii. Havran cez okno vletel do budovy a videl ako Salma leží v sutinách na nižšom poschodí, neschopná pohybu, čo len potvrdilo, že tento nepriateľ bude zrejme patriť k veliteľskej kaste. Ak ju v takom rozpoložení odrovnal jednou ranou, bolo načase vypariť sa, no jeho úlohou bolo zachrániť najmä služobníka Všeotca. Lamont sa pustil do úteku smerom nahor, keďže nemal na výber - cez Nicholasa by jednoducho neprešiel. Huginn rýchlo zvážil svoje možnosti a v službe Ódinovej sa rozhodol veliteľa templárov spomaliť. Vpálil to rovno do omráčeného templára (Lamontovho súpera), povstal, zo zeme schmatol odhodenú kopiju a plnou silou ju vrhol po Nicholasovi.

[cassandra]

Cass se ulevilo, když nezpozorovala na těle své sestry žádná zranění. Nechápala však moc, proč je pokryta krví. Čí byla? To vzal paprika Nick někde kýbl s prasečí krví a chrstl jí na Zo s tím, že je to Cassina krev a že se má kát za své hříchy, pokud nechce dopadnout stejně? Co jí ten chlap provedl?
Když Zo vysvětlila, co se to vlastně děje, měla na ní její sestra spoustu moc dobrých otázek. Cass se nad tím zamyslela. Nebo spíše zavzpomínala. "Hm...sehnat spojence a ukázat jim správnou cestu z jejich zalepení smutkem a nenávistí...odhalit pravdu...dopřát duším živým i mrtvým věčný klid...to je asi tak ten základ. A nevím, jestli tě slyší...jelikož je to ale bůh, tak bych řekla, že je to víc než možný." odpověděla své sestře na otázky. Co si budeme, sama v tomhle byla nováček a Hádes neměl zrovna moc času na to, aby jí řekl všechny detaily. Třeba jako kde by měla vůbec začít.
Když se Zo zamyslela nad otázkou, kterou jí Cass položila. Důkladně si svou sestru prohlížela. Znala jí celý svůj život. Proto také poznala, že jí Zo lže. "Jsi si jistá? Vycházela z tebe řečtina, když jsi byla mimo...Ať už si pamatuješ cokoliv, ať už je to sebedivnější, mně to říct můžeš. Přecijen je superdivnost víceméně mé druhé jméno." pronesla směrem k Zo a opět se na ní zkoumavě a trochu naléhavě zadívala. Cass o ní měla starost a to, že před ní Zo něco tajila, tomu moc nepomáhalo...spíš naopak.
No a pak se Zo zeptala na to, co teď budou dělat. Popravdě Cass měla v téhle věci poměrně jasno. Nebo tedy alespoň v první části. Co budou dělat, pokud se něco pokazí a nepůjde to, tak to už nevěděla. To už by byly pořádně v loji. 
"Počkáme na Huginna a ostatní. Myslím, že pokud má někdo šanci, vědět, co bychom měli udělat nebo kam jí, bude to právě náš opeřený přítel." odpověděla jí.

________________________________________________
➤ Lamont

Huginn mal tušenie, že tento útok sa nevydarí, no to ani nebolo jeho účelom. Veliteľa templárov chcel len zastaviť, aspoň na krátku chvíľu, a hlavne mu zabrániť v akomkoľvek pokuse o zabitie Ódinovho služobníka. Náhla smrť Lamonta - alebo iného z avatarov - by v tejto chvíli mohla mať katastrofické následky, nielen pre plány Nesmrteľných, ale aj pre celý svet. A Huginn to vedel, vedel to veľmi dobre. Všeotec mu ako blízkemu dôverníkovi prezradil dôležitosť týchto mladých bojovníkov, čo znamenalo, že zodpovednosť teraz patrila aj jemu samotnému. A havran neplánoval zlyhať, nie hneď na začiatku. Protiútok od Nicholasa prišiel nečakane, no Huginn si bol vedomý proti komu stojí, a tak rovno pred dopadom päste do hlavy posadnutého templára z jeho tela vyskočil. Táto krátka potýčka stačila na to aby Lamont unikol na vyššie poschodie a starý veliteľ oň stratil záujem, čo Huginn bral ako čiastočné víťazstvo. V horšej situácii sa naskytlo to dievča, ktorému však teraz nemohol pomôcť. Havran bez dlhého váhania vyletel po schodisku a hlasito zakrákal, aby si ho Lamont všimol. Rozhodol, že na premenu vo väčší objem nezostáva čas.
"Chlapče, teraz mi musíš veriť. Chyť sa oboma rukami za moje nohy. A poriadne sa drž!" Vyslovil Huginn naliehavo a počkal, až tak Lamont urobí. Hneď na to sa vydal rovno oproti presklenej stene mrakodrapu, vlastným telom ju prerazil a s plným vypätím síl plachtil smerom k rušnej ulici, dúfajúc, že templári po nich nezačnú páliť z automatických pušiek - alebo, že ten veliteľ nemá v rukách ďalšie eso.

[salma]

Sal nevidela všetko čo sa udialo na poschodí, no započula nejasné slová Nicholasa, ktoré zrejme venoval jej kolegovi a uvedomila si, že Lamont potrebuje pomoc. Sám proti tomu starcovi nemohol obstáť, aj keď ten mohol mať tak 200 rokov a dávno mal ležať kdesi pod zemou, v nejakej čiernej diere, najlepšie v riti. A ak by sa k nemu zakradla odzadu, možno by tentoraz nestihol na jej nájazd reagovať. Ak áno, Nicholas by musel bojovať s dvoma oponentmi, spredu a zozadu, a to by snáď stačilo na jeho porážku. Každý trénovaný bojovník vedel, že súperov musíte za každú cenu držať pred sebou, inak vás niekto klepne po hlave a bitke je okamžite koniec. Nikto nemal oči vzadu na hlave. Jej taktické zhodnotenie situáciu prerušil havran, ktorý preletel chodbou a podľa zvukov sa pravdepodobne pustil do boja s templárom. A tak sa rozhodla zapojiť aj Sal, keďže sa jej konečne podarilo prebrať zo šoku. Nemotorne sa vyškrabala naspäť na poschodie, ktoré tak náhle opustila, a ešte stihla zazrieť ako Huginn odlieta kamsi k schodisku, čo znamenalo jedinú vec - s Nicholasom tu zostala sama. Po Lamontovi nebolo ani stopy a havran ju tu nechal snáď umrieť. Povedzme, že po predošlej skúsenosti s Nicholasom ju chuť do boja rýchlo prešla. Samozrejme, že ho chcela zabiť, samozrejme, že ňou hádzal hnev a nenávisť, no ako sa mu mohla pomstiť z chladnej rakvy? Všetko sa to vlastne vrátilo k jej pôvodnému plánu. Nepatril medzi tie najzložitejšie idey, ani najmúdrejšie, ale čo jej zostávalo? Havran a Lamont sa na ňu predsa vykašlali. Keď sa k nej Nicholas obrátil, bolo rozhodnuté. Cez dieru zoskočila do nižšieho poschodia, poriadne sa nadýchla, stlačila päste a od nervozity si zakusla do jazyka. Potom sa rozbehla rovno oproti presklenej stene vedúcej na čerstvý vzduch a tri poschodia dlhého pádu na tvrdú kamennú, možno betónovú zem, pri troche šťastie na nejakú drevenú konštrukciu, krík, strom alebo trávu. Sal zaťala zuby, zatvorila oči a previedla tento skok viery.

[lamont]

Poprvé běžel o život. Uvědomoval si svoji smrtelnost a jak jednoduché je o život přijít. Nestál na vrcholku pyramidy. Byl na stejné úrovni jako ti nebožtíci pod jeho nohama. Proč on tedy žil a oni ne? Složitá otázka. Praly se v něm morální hodnoty a ty nezákladnější pudy, které člověk zatlačil do svého podvědomí. Kolo života se točilo, ale kdo určoval, kdy se kolo zastaví? Zřejmě to znamená Bůh. A s jedním takovým bohem se už setkal a získal si jeho přízeň.
Jak běžel po schodech nahoru, tak ještě než odbočil a zcela se ztratil Nicholasovi z dohledu, všiml si, jak jeden z masakrované jednotky vstal. Byl to ten, kterému dal hlavičku, neboť měl v rukách jedno z jeho kopí, které následně vrhl po vyslanci božím. Mohl tedy děkovat komukoliv, že dostal takovouhle příležitost. Avšak jeho nevědomost roztříštilo havranovo krákání. Huginn mu byl přímo za zády, což znamenalo, že zřejmě on byl jeho zachráncem v jiné kůži.
"Není to poprvé, co se na tebe musím spolehnout," odfrkl okamžitě nervózním hlasem Huginnovi. Byl vystrašený. Nicholas představoval kříž, který mu mohli kdykoliv zabodnout do hrudi. Ale zároveň byl naštvaný, že musel tak zbabělé utéct a nechat tam Sal na vlastní pěst... "Prosím, dostaň se odtamtud!" bylo zvláštní, že na to, jak málo se znali, chtěl, aby všichni z nich přežili. Bylo to sobecké, určovat si, kdo má přežít a kdo ne, ale byli v těchto sračkách společně. A i ty nejmenší společné věci lidi spojovaly.
A tak se tedy chytl ptačích, tenkých nohou a společně s Huginnem prorazil prosklené okno v patře a vyskočili ven.

[salma]
+
________________________________________________
➤ Lamont, Cassandra

Ako sa dalo predpokladať, skok z tretieho poschodia nebol najlepší nápad, to v žiadnom prípade, ale čo iné mohla Salma robiť? Nicholas vykročil smerom k nej, na zostrojenie rozumnejšieho plánu jednoducho nemala čas - pôvodne myslela, že ho premôžu, no to sa teraz zdalo ako hlúpa myšlienka. Cítila sa tak silná a neporaziteľná, nikto ju nemohol zastaviť, a ten starec ju odrovnal jedinou ranou. Ani dvaja ste proti nemu neobstáli. No dôležité bolo, že všetci predsa unikli, nie? Toho bastarda si nájde neskôr. Ak teda prežije tento pád. Sal musela sedieť v lone samotnej Sekhmet aj so stovkou požehnaní, pretože presne ako dúfala, dopadla do konárov hustého stromu - vďaka všetkým bohom (okrem Elohima) za letné lístie a starostku New Yorku zaťaženú na mestskú zeleň! Po početných fackách od menších ostrých konárov (a jedeného buchnátu od akéhosi hrubáňa), ktoré aspoň trocha spomalili jej let, rachla do trávy priamo pod stromom, a dopad sa samozrejme neobišiel bez vyrazeného dychu; to snáď bolo dnes už tretíkrát. Avšak definitívne lepšie ako pomaly umierať na vykrvácanie, o tom niet pochýb. Sal sa nemotorne vyšvihla na nohy a potácavo sa oprela o strom, snažiac sa zistiť kde sa to presne nachádza. Uprostred noci tu postávalo len niekoľko nočných zúfalcov a zopár opitých tínedžerov, nič špeciálne. Sal sa chcela dať na útek kade ľahšie, no v tom si uvedomila, že ju bolia nohy. A nielen nohy. Od bolesti jej išla prasknúť aj hruď, ruky a tvár, ktorú mala dorezanú od konárov. Pri páde v nej pozostalo trocha tej levej sily od Sekhmet, a to ju zrejme zachránilo pred dolámanými kosťami a zlomeným krkom, ale bežať v tejto chvíli istotne nemohla.

"Myslím, že ani posledný." Odvetil Huginn štipľavo a ak to vo svojej havranej podobe dokázal, aj s istou formou úškrnu. Niežeby o avataroch nemal dobrú mienku, rozhodne ich nechcel podceňovať. Predsa len, vybrali si ich Nesmrteľní samotní, mali sa stať ich vernými služobníkmi. Títo traja sa snažili, no stále sa jednalo o novorodencov. A Huginn mal dojem, že Ódin ho k záchrane Lamonta nevysiela posledný krát.
Havran nechcel riskovať, že vás Nicholas dobehne, tak sa rozhodol zletieť na ulicu vo svojej relatívne drobnej forme. Pre Lamonta po vzlietnutí zväčšil svoje nôžky, aby sa chudák chlapec mal čoho držať, ale táto jazda bola nepohodlná pre obe partie. Než havran získal kontrolu, padali ste k zemi ako vrece kamenia. Huginn len horko ťažko doplachtil pár metrov nad chodník, kde sa Lamont mohol bez problémov spustiť nadol. Nejednalo sa tak ani o nežné kĺzanie vzduchom, ako skôr o prudký pád horskej dráhy v lunaparku.
Sestry sa mu podarilo vystopovať pomerne rýchlo do akejsi bočnej uličky za reštauráciou. Nie najbezpečnejšie miesto v nočnom New Yorku, ale templári snáď v tomto momente predstavovali väčšiu hrozbu ako nejakí kariérni zlodejíčkovia. Huginn dúfal, že Zo vo svojom stave nebude skupinu zdržovať; stále ste museli uniknúť svorke mimoriadne namrzených a hlavne ozbrojených kresťanov.
Salmu lokalizoval v parku rovno pod mrakodrapom, čo mohlo znamenať len jediné...
"Ona skočila. Pozoruhodné. Dovediem vám spoločníčku, vyčkajte okamih." Prehodil Huginn s obdivným hlasom a stratil sa kdesi v tme. Po krátkej chvíli doviedol Salmu, ktorá vyzerala podobne ako Zo, v zásade celkom od krvi, patriac zväčša templárskym ozbrojencom, sčasti jej samej. Pri pohľade na Lamonta, Cass a Zo sa aspoň trocha pousmiala.
"Vďaka bohu. Myslela som, že..." Prehovorila a uľavene si vydýchla. Prečo jej odrazu záležalo na týchto donedávna cudzích ľuďoch? Zvláštne, ale... istým spôsobom dojemné.
"Porozprávate sa až budeme vo svätyni. Templári už isto hliadkujú ulice. Nasledujte ma. Pekne v rade a potichu, žiadne krákanie!"
A tak ste sa všetci štyria vydali za havranom, snáď na miesto bezpečnejšie než ulice zahltené náboženskými fanatikmi.

________________________________________________
Cassandra, Lamont a Salma dokončili prológ! Postavy pokračujú v tejto téme.